Historie knihovny

Historie knihovny ve Vimperku začíná koncem II. světové války, kdy se do Vimperka vrátily české knihy, do té doby ukryté ve Čkyni.

Do II. světové války žila ve Vimperku česká národnostní menšina a o českých knihách je zmínka pouze v souvislosti s Národní jednotou pošumavskou. V důsledku mnichovské dohody muselo české obyvatelstvo v r. 1938 opustit město. A tak i české knihy přečkaly válku v blízké Čkyni.

Prvním knihovníkem se v r. 1946 stal pan Josef Mašek, odborný učitel ve Vimperku a knihovna obývala 2 místnosti školní budovy č. 137.

Základní knižní fond vznikal díky darům a dobrovolným sbírkám.

V r. 1948 vzniká oddělení pro děti a mládež.

Po zrušení okresu Vimperk v r. 1960 se knihovna stala zařízením městského národního výboru.

Od začátku 70. let plnila funkci nejen městské knihovny, ale i knihovny střediskové a pomáhala malým místním lidovým knihovnám v okolí.

Knihovna se několikrát stěhovala. V r. 1979 získala prostory v novém Společenském domě. Po prodeji tohoto objektu se přestěhovala v r. 1993 do přízemní budovy bývalé mateřské školy v Nádražní ulici č. 274 a v roce 2013 do prostor bývalé lesnické školy v ulici 1. máje 194.

V současnosti si čtenáři mohou vybírat z více než 43.000 svazků knih a několika desítek titulů časopisů.

Čtenáři mají od roku 1998 v knihovně přístup k internetu.

Prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (MVS) zajišťuje knihovna svým čtenářům studijní literaturu i z jiných knihoven.

Kromě výpůjční činnosti připravuje pro širokou veřejnost řadu kulturních a vzdělávacích akcí, besedy se zajímavými lidmi, soutěže, výstavy a bazary pro děti, řadu celostátních akcí, např. Noc s Andersenem, Knížka pro prvňáčka, atd. Knihovnu ročně navštíví kolem 11 tisíc čtenářů.